Survey of Adults Skills 2023: Česká republika

Mezinárodní šetření dospělých PIAAC poskytuje jedinečné poznatky o úrovni dovedností dospělých ve čtenářské gramotnosti, v numerické gramotnosti a v adaptivním řešení problémů. Tyto dovednosti jsou klíčové jak pro osobní, tak pro společenský úspěch a tvoří základ pro celoživotní učení a rozvoj. Dospělí s vyššími dovednostmi jsou lépe připraveni čelit složitostem moderního života. Díky tomu, že se dokáží efektivně orientovat ve velkém množství informací, přispívají k informovanějším rozhodnutím a politikám.

Výzkum zkoumal dovednosti dospělých ve věku 16–65 let ve 31 zemích a ekonomikách a proběhl v letech 2022–2023. Česká republika se tohoto šetření zúčastnila již podruhé (poprvé se zapojila v letech 2011–2012). Porovnáním výsledků v čase i s ostatními zúčastněnými zeměmi a ekonomikami může Česká republika sledovat úroveň dovedností své dospělé populace, identifikovat překážky v rozvoji a využívání dovedností a vytvářet účinné politiky k řešení těchto výzev.

V České republice dospělí ve věku 16–65 let dosáhli skóre 260 ve čtenářské gramotnosti (blízko průměru OECD), 267 v numerické gramotnosti (nad průměrem OECD) a 250 v adaptivním řešení problémů (blízko průměru OECD) (Graf 1).

Ve čtenářské gramotnosti 25 % dospělých (průměr OECD: 26 %) dosáhlo úrovně 1 nebo nižší, tedy nízkou úroveň dovedností. Dospělí na úrovni 1 rozumí krátkým textům a systematicky uspořádaným seznamům, pokud jsou v nich informace jasně uvedeny, dokáží vyhledat konkrétní informace a identifikovat relevantní odkazy. Ti, kteří jsou pod úrovní 1, zvládnou nejvýše porozumět krátkým a jednoduchým větám. Na druhém konci spektra se nachází 10 % dospělých, kteří dosáhli ve čtenářské gramotnosti úrovně 4 nebo 5 a mají velmi vysoké dovednosti (průměr OCED: 12 %). Tito dospělí dokážou pochopit a vyhodnotit dlouhé komplexní texty o několika stranách, porozumět složitým nebo skrytým významům a využívat své předchozí znalosti k porozumění textům a řešení úkolů (viz Tabulka 2.4 v kapitole 2 zprávy předkládající popis dovedností dospělých na jednotlivých úrovních dovedností a Graf 2 představující podíl dospělých na každé úrovni).

V numerické gramotnosti 21 % dospělých (průměr OECD: 25 %) dosáhlo úrovně 1 nebo nižší. Dospělí na úrovni 1 zvládají základní matematické operace s celými čísly nebo penězi, rozumí desetinným číslům a dokáží najít jednotlivé informace v tabulkách nebo grafech, ale mohou mít potíže s úkoly vyžadujícími více kroků (např. úlohy s procenty). Ti, kteří jsou pod úrovní 1, zvládnou pouze sčítat a odčítat malá čísla. Nejvyšších dovedností dosahují dospělí na úrovních 4 nebo 5 (14 % v ČR, 14 % v průměru zemí OECD). Dokáží vypočítat míry a poměry, interpretovat složité grafy a kriticky vyhodnotit statistická tvrzení (popis dovedností dospělých na jednotlivých úrovních numerické gramotnosti viz Tabulka 2.5, podíl dospělých na jednotlivých úrovních dovedností viz Graf 2).

V adaptivním řešení problémů 29 % dospělých (průměr OECD: 29 %) dosáhlo úrovně 1 nebo nižší. Dospělí na úrovni 1 dokáží řešit jednoduché problémy s malým počtem proměnných, s minimem nesouvisejících informací a takové, které se v průběhu nemění. Mají potíže s řešením problémů, které vyžaduje několik kroků nebo sledování více proměnných. Dospělí pod úrovní 1 rozumějí jen velmi jednoduchým problémům, jejichž řešení obvykle vyžaduje pouze jeden krok. Dospělí na úrovni 4 (4 % v ČR, 5 % v průměru OECD) mají hlubší porozumění problémům a dokáží se přizpůsobit neočekávaným změnám, a to i v případech, kdy je nutné zásadní přeformulování problému (viz Tabulka 2.6 v kapitole 2 pro popis dovedností dospělých na jednotlivých úrovních adaptivního řešení problémů a Graf 2 pro podíl dospělých na každé úrovni).

Ve všech třech oblastech zároveň dosáhlo dvou nejnižších úrovní dovedností 16 % dospělých v České republice (Tabulka A.2.3).

Starší dospělí (věková kategorie 55 až 65 let) vykazovali ve čtenářské gramotnosti, v numerické gramotnosti i v adaptivním řešení problémů nižší úroveň dovedností než dospělí ve věku 25 až 34 let (Graf 3). Ve čtenářské gramotnosti dosáhli dospělí ve věku 55 až 65 let o 27 bodů méně než dospělí ve věku 25 až 34 let (průměr OECD: o 30 bodů méně). Rozdíly v dovednostech mezi staršími a mladšími dospělými mohou odrážet dopady stárnutí (viz níže), ale také rozdíly v kvalitě a dostupnosti vzdělávání, školení, rekvalifikací či kurzů napříč generacemi.

U mladých dospělých, kteří stále studují nebo své počáteční vzdělání dokončili teprve nedávno, umožňují výsledky Mezinárodního výzkumu dospělých PIAAC doplnit poznatky z výzkumů žáků/studentů a poskytují užitečné informace o kvalitě vzdělávacích systémů. V České republice dosáhli dospělí ve věku 25 až 34 let v průměru 274 bodů ve čtenářské gramotnosti (blízko průměru OECD), 275 bodů v numerické gramotnosti (blízko průměru OECD) a 267 bodů v adaptivním řešení problémů (nad průměrem OECD) (viz Graf 3).

Ve srovnání s lety 2011 až 2012 se v letech 2022 až 2023 průměrné výsledky ve čtenářské gramotnosti zhoršily a v numerické gramotnosti zůstaly srovnatelné (Tabulka A.3.1). Ve čtenářské i numerické gramotnosti zůstal obdobný i podíl dospělých s nejvyššími dovednostmi (na úrovni 4 nebo 5). Oproti tomu se podíl dospělých s nízkými dovednostmi (na úrovni 1 nebo pod ní) za uplynulé období zvýšil (Graf 4). Rozdíl mezi dospělými s nejlepšími a nejslabšími výsledky se mezi lety 2011–2012 a 2022–2023 prohloubil (Tabulky A.3.3).

Srovnání, jak si napříč cykly vedli dospělí, kteří jsou narození ve stejných letech, a tedy jsou v 1. a 2. cyklu rozdílně staří, umožňuje vhled do proměny dovedností s věkem. Ve většině zemí toto porovnání ukazuje značnou ztrátu dovedností s přibývajícím věkem, která se zpravidla projevuje u dospělých od 35 let (a velmi zřídka také u mladších dospělých). K poklesu dovedností s vyšším věkem dochází také v České republice. Mladí dospělí narození v letech 1989 až 1996 dosáhli ve 2. cyklu (2022–2023, tedy ve věku 27 až 34 let) o jeden bod nižší skóre ve čtenářské gramotnosti než v letech 2011–2012 (kdy jim bylo mezi 16 a 23 lety), což je nevýznamná změna. Ale starší věková kategorie, ve věku 44 až 54 let v letech 2011–2012, měla v letech 2022–2023 (kdy dosáhla věku 55–65 let) o 23 bodů nižší průměrný výsledek ve čtenářské gramotnosti, což je významný pokles (Graf 5).

Rozdíly v dovednostech podle dosaženého vzdělání, pohlaví a země původu

Ve všech zapojených zemích a ekonomikách roste s vyšším dosaženým vzděláním úroveň čtenářských i numerických dovedností a adaptivního řešení problémů. V České republice dospělí ve věku 25–65 let dosáhli o 38 bodů vyšší skóre než dospělí se středoškolským vzděláním (průměr OECD: 33 bodů) a dospělí se středoškolským vzděláním měli o 50 bodů vyšší skóre než dospělí s nižším než středoškolským vzděláním (průměr OECD: 43 bodů) (Tabulka A.2.5 (L)).

V průměru zúčastněných zemí a ekonomik OECD dosáhly ženy lepších výsledků ve čtenářské gramotnosti než muži (o 3 body), zatímco muži měli lepší výsledky v numerické gramotnosti (o 10 bodů) a v adaptivním řešení problémů (o 2 body). Česká republika nezaznamenala významné rozdíly ve čtenářské gramotnosti a v adaptivním řešení problémů, významný rozdíl se projevil jen u numerické gramotnosti, a to ve prospěch mužů (o 11 bodů) (Tabulka A.2.7).

Dospělí, kteří se narodili v dané zemi a mají rodiče také z této země, vykazovali vyšší úroveň dovedností ve čtenářské gramotnosti než dospělí, kteří se narodili v zahraničí a jejich rodiče jsou rovněž ze zahraničí (Tabulka A.2.10 (L)). Část tohoto rozdílu lze však přičíst odlišným socio-demografickým charakteristikám těchto dvou skupin. Po zohlednění dalších relevantních socio-demografických faktorů se v České republice tento rozdíl ve čtenářské gramotnosti mezi oběma skupinami zmenšuje ze 72 na 28 bodů (Tabulka A.2.10 (L)). Dospělí narození v České republice, jejichž rodiče jsou také z České republiky, tvoří 86 % výběrového souboru v Mezinárodním výzkumu dospělých, zatímco dospělí narození v zahraniční rodičům, kteří se rovněž narodili v zahraničí, tvoří 6 % (Tabulka B.3.10).

Dovednosti mají zásadní vliv na životy lidí. Obecně platí, že vyšší úroveň dovedností přináší významné ekonomické a sociální výhody. Dospělí s vyššími dovednostmi obvykle dosahují vyššího stupně vzdělání; avšak přínosy vyšších dovedností se netýkají pouze možností spojených s formálním vzděláním.

V České republice, stejně jako tomu je v průměru zemí OECD, mají dospělí dosahující nejvyšších úrovní v numerické gramotnosti výrazně lepší pracovní příležitosti ve srovnání s dospělými, kteří dosahují úrovně 1 nebo nižší (Graf 6).

V České republice přetrvávají rozdíly v pracovních příležitostech podle úrovně dovedností i při porovnání dospělých se stejným dosaženým vzděláním (a po zohlednění dalších rozdílů, které by mohly být spojeny s vyššími dovednostmi). Po zohlednění těchto rozdílů znamená zvýšení numerické gramotnosti o jednu směrodatnou odchylku nárůst pravděpodobnosti ekonomické aktivity (účasti na trhu práce) o 7 procentních bodů (Tabulka A.4.5); a u ekonomicky aktivní populace znamená další snížení rizika nezaměstnanosti o 1 procentní bod (Tabulka A.4.3). U zaměstnaných dospělých je zvýšení numerické gramotnosti o jednu směrodatnou odchylku spojeno s o 10 % vyššími mzdami, což je statisticky významný rozdíl. Pro srovnání, zvýšení vzdělání o jednu směrodatnou odchylku je v České republice spojeno s příjmy, které jsou o 12 % vyšší (Tabulka A.4.8).

Dovednosti jsou úzce spojené jak s osobní pohodou (např. subjektivně hodnoceným zdravím a životní spokojeností), tak s občanskou angažovaností (např. politickou účinností, důvěrou a dobrovolnictvím). Mnoho dospělých s nízkou úrovní dovedností se cítí odtrženo od politických procesů a postrádá schopnosti potřebné k práci s komplexními digitálními informacemi, což je rostoucím problémem moderních demokracií.

Dospělí, kteří dosahují nejvyšších úrovní na škále dovedností, výrazně častěji uváděli vysokou míru životní spokojenosti a velmi dobré či výborné zdraví ve srovnání s těmi, kteří dosahují úrovně 1 nebo nižší (Graf 7 a Tabulka A.4.10 (N)).

V České republice pozitivní vztah mezi životní spokojeností, zdravím a numerickou gramotností přetrvává i po zohlednění řady osobních charakteristik (věk, pohlaví, počet let vzdělání, původ, vzdělání rodičů a to, zda jedinec žije s partnerem/partnerkou nebo má děti) (Tabulka A.4.11 (N)).

V České republice dospělí, kteří dosáhli nejvyšších úrovní dovedností, měli také výrazně vyšší pravděpodobnost, že uvedou vysokou míru politické účinnosti (tj. sebevědomí ohledně schopnosti chápat a ovlivňovat politické záležitosti), vysokou míru souhlasu s výrokem „lidem lze důvěřovat“ (na rozdíl od „člověk nemůže být nikdy dost opatrný“) a účast na dobrovolnických aktivitách v předchozím roce (Graf 7). Pozitivní vztah dovedností s politickou účinností, důvěrou a dobrovolnictvím přetrvává i po zohlednění řady dalších sociálních a demografických charakteristik (věk, pohlaví, počet let vzdělání, původ, vzdělání rodičů a to, zda jedinec žije s partnerem/partnerkou nebo má děti) (Tabulka A.4.11 (N)).

Dobrý soulad mezi dovednostmi a vzděláním pracovníků a požadavky jejich pracovních pozic je nezbytný pro dobře fungující a produktivní ekonomiku.

V zemích OECD mnoho zaměstnanců přesně neodpovídá nárokům svých pracovních pozic, což znamená, že jejich dosažené vzdělání, dovednosti nebo obor studia se liší od toho, co jejich současná práce vyžaduje. Nesoulad může být výsledkem neefektivního obsazování pracovníků do pracovních pozic. Může také odrážet skutečnost, že dovednosti a vzdělání pracovní síly nedrží krok se strukturálními změnami v ekonomice, které jsou způsobeny digitalizací, stárnoucí populací a zelenou transformací.

V České republice má přibližně 24 % zaměstnanců nevyužitý stupeň vzdělání (průměr OECD: 23 %) a 3 % má nedostatečný stupeň vzdělání (průměr OECD: 9 %), tedy jejich nejvyšší dosažený stupeň vzdělání je nad nebo pod úrovní obvyklých požadavků na danou pracovní pozici (Graf 8).

Přibližně 6 % zaměstnanců uvádí, že některé jejich dovednosti jsou nižší než požadované (průměr OECD: 10 %) (Graf 8). V České republice tito zaměstnanci nejčastěji zmiňují potřebu zlepšit počítačové nebo softwarové dovednosti (46 %) a znalost cizího jazyka (42 %) (Tabulka A.4.13).

V neposlední řadě 42 % zaměstnanců uvádí nesoulad oboru studia, protože jejich nejvyšší dosažené vzdělání není v oboru, který by jejich práci nejvíce odpovídal (Graf 8).

V zemích OECD čelí dospělí s nevyužitým stupněm vzdělání významným ekonomickým a sociálním penalizacím. Méně to platí pro Českou republiku: mzdy těchto dospělých jsou ve srovnání s jejich vrstevníky se stejnou úrovní vzdělání, ale s pracovní pozicí odpovídající tomuto vzdělání, v průměru o 9 % nižší (průměr zemí OECD: o 12 % nižší) (Tabulka A.4.16). Nicméně není významně méně pravděpodobné, že by uváděli vysokou úroveň spokojenosti se životem (průměr v zemích OECD: rozdíl o 4 %) (Tabulka A.4.17).

Mezinárodní výzkum dospělých shromažďuje data prostřednictvím osobního dotazování a samostatně vyplňovaných testových úloh. Jde o šetření v domácnostech, sběr dat tedy probíhá u respondentů doma. V České republice se do výzkumu zapojilo 5 057 dospělých (při celkové návratnosti 40 %). Výběrový soubor byl navržen tak, aby reprezentoval přibližně 6,8 milionu obyvatel ve věku 16 až 65 let, kteří v zemi žili v době sběru dat, bez ohledu na jejich národnost, občanství nebo jazykové dovednosti. Byly provedeny analýzy, které potvrdily, že vlivem neúčasti některých oslovených dospělých nevznikla významná zkreslení dat (podrobnosti o těchto analýzách naleznete v Reader’s Companion).

Výzkum posuzoval dovednosti dospělých ve třech oblastech: ve čtenářské gramotnosti, v numerické gramotnosti a v adaptivním řešení problémů. Dospělí měli v rámci testů řešit sadu úloh, které odrážejí širokou škálu situací v životě dospělých. Řada úloh zahrnuje datově intenzivní, komplexní digitální prostředí, které je v moderních společnostech stále běžnější jak na pracovišti, tak v každodenním životě.

Úlohy respondenti řešili výlučně na digitálních zařízeních (tabletech). To představuje důležitou inovaci ve srovnání s předchozím cyklem výzkumu, v němž si respondenti mohli zvolit administraci úloh v tištěném sešitě.

Úroveň dovedností respondentů v každé z těchto širokých oblastí dovedností lze odhadnout na základě jejich úspěchu a neúspěchu při plnění jednotlivých úloh. Odhady úrovně dovedností jsou uváděny na 500bodových škálách a stejné škály lze také použít k popisu obtížnosti úloh. Analýza toho, jak se charakteristiky položek liší dle jejich rostoucí obtížností, umožňuje OECD identifikovat a popsat jednotlivé úrovně dovedností. Pokud spadá skóre jednotlivce do dané úrovně dovedností, nasvědčujete to, že pravděpodobně splní jakýkoli úkol se stejnou nebo nižší úrovní obtížnosti.

Před samostatnou administrací úloh na tabletu byli respondenti Mezinárodního výzkumu dospělých PIAAC požádáni, aby poskytli informace o sobě jako: demografické a další individuální charakteristiky, dosažené vzdělání, pracovní status a vykonávané zaměstnání, využívání dovedností, informace o pracovním prostředí, neekonomické charakteristiky a sociální a emoční dovednosti. Dotazníky administrovali vyškolení tazatelé.

Někteří účastníci výzkumu neměli dostatečnou znalost jazyka pro komunikaci s tazatelem a zodpovězení otázek. V těchto případech jim byl nabídnut „cizojazyčný“ dotazník. Tento dotazník, určený k samovyplnění a dostupný v mnoha různých jazycích, shromažďuje klíčové individuální informace (pohlaví, věk, počet let vzdělání, pracovní status, země původu a doba pobytu v zemi výzkumu). K odhadu úrovně dovedností těchto respondentů v oblasti čtenářské gramotnosti, numerické gramotnosti a adaptivního řešení problémů byl následně použit statistický model, a to pouze na základě informací dostupných z tohoto dotazníku.

V 1. cyklu výzkumu nebyl cizojazyčný dotazník dostupný. V důsledku toho nebyly shromážděny žádné informace o dospělých, kteří neměli dostatečnou znalost jazyka administrace dotazníku a testových úloh, a jejich úroveň dovedností nemohla být odhadnuta. Zahrnutí respondentů do cizojazyčného dotazníku může potenciálně ovlivnit srovnatelnost výsledků mezi 1. a 2. cyklem výzkumu. Ve zprávě OECD nejsou respondenti cizojazyčného dotazníku při porovnávání výsledků napříč cykly zahrnováni do analýz.

OECD (2024), Do adults have the skills they need to thrive in a changing world? Survey of Adult Skills 2023, OECD Publishing, Paris, https://doi.org/10.1787/b263dc5d-en

OECD (2024), Survey of Adult Skills 2023 Reader’s Companion, OECD Publishing, Paris, https://doi.org/10.1787/3639d1e2-en

Další informace k Mezinárodnímu výzkumu dospělých PIAAC: www.oecd.org/en/about/programmes/piaac.html

Více dat a analýz můžete zkoumat, porovnávat a vizualizovat pomocí:

https://gpseducation.oecd.org.

V případě zájmu o další informace kontaktujte PIAAC tým na: edu.piaac@oecd.org.